úvodní strana
rok 1996-97
Září
9. proběhla zahajovací schůzka. Program byl tradiční - družiny rotovaly mezi stanovišti, kde si vybíraly fotky z tábora, hodnotily tábor a schůzky, hrály hry s kameny a na paměť. Před rozloučením si ještě domluvily časy schůzek a rozešly se domů. O týden později (tedy 13.9. - pro slabší počtáře:)) došlo v rámci druhé oddílové schůzky k vykopání staré a zakopání nové... listiny úmluvy. Každá družina se na tajné místo, kde byla listina zakopána, dostala jinou cestou plnou šifrovaných zpráv s úkoly. To co si družiny v listinách úmluvy předsevzaly se jim dařilo plnit v loňském roce velmi dobře. 21.9. nadešel čas první střediskové výpravy. Cílem se stal Malý a Velký chlum u Doubravice nad Svitavou. Celá akce začala v 8 h ráno u nástěnky, odtud se šlo svěžím pochodem do Babic, dále jelo autobusem do Adamova, vlakem do Doubravice a znovu šlapalo pěšky až na Malý chlum. Zde bylo na programu pečení špekáčů (na což se již všichni moc těšili) a vaření polévky. Jelikož se však cesta na Chlum neobešla bez menšího bloudění, tak na polévku už ani nezbyl čas. Muselo se spěchat na vlak do Brna a z Brna se již zamířilo autobusem domů do Křtin. Návrat byl kolem 20 h. O vysoké kvalitě tohoto podniku myslím nejlépe svědčí následující věta z kroniky světlušek: Výlet byl skvělý i když jsem doma zapoměla jídlo na celý den.
 
Říjen
Počátkem října začaly první práce na zazimování klubovny - pod krycím jménem "Klubovní sobota - Zazimování I":
Dne 5.10. jsme se sešli my (Jestřábi), ještěrky, lišky, tygři a starší, abychom nařezali dříví a začali pracovat na nové klubovně v zadní části klubovny. Při práci Zbyněk rozhazoval lístky, které jsme měli sbírat a sestavovat z nich série (série - zelený, žlutý a bílý lístek). Lístky se objevili na místě kde se vždy pilně pracovalo. Na konci klubovní soboty se vyhodnotili lístky a určilo se podle nich kdo bude tahat loterii: loterie - podle závodu se určí pořadí a prvních sedm si vytáhne jednu krabičku od filmu (v některých je odznak, nebo bonbony, popř. Mordy) pak jen nazdar a hurá domů! Ne ještě rozdat obježník s hlásnou troubu a čau!
Druhý měsíc - druhá středisková výprava. Tentokráte k Alexandrovce. Sraz ve stejnou dobu na stejném místě, pouze datum jiné - 12.10. Byl to den plný legrace, her, závodů, vaření a zdolaných patnácti kilometrů po vlastních nohou.
 
Listopad
Počátkem listopadu (2.11.) skončily poslední práce na zazimování klubovny - pod krycím jménem "Klubovní sobota - Zazimování II.":
Sešli jsme se v klubovně 8 hodin jako družiny. Měli jsme kazdý svou práci, některí řezali dřiví a druzí je skladali a třidili na tvrdé a měkké, po 4 hodinach práce byl oběd. Guláš a rohlík, potom jsme pracovali dále a Zbyněk rozhazoval listečky různych barev nakonec se vyhodnotilo a spočítalo a vyhrálo. Nakones se podali ruce a šli domu.
Tolik podařený zápis:) Jak vidno, program druhého zazimování byl shodný s programem prvního. Sobotu 9.11. byla zasvěcena další střediskové výpravě. Cílů bylo hned několikero, ale pouze jeden z nich se objevil v názvu - Výprava na geody. Vhodným místem pro sběr geod se zdál býti rudický lom, ke kterému účastníci pochodu zamířili přes Klostermannovu studánku. Zanedlouho se od hlavního pelotonu oddělila skupinka roverů, kteří se šli slaňovat do jeskyní. Ostatní šťastně dorazili do lomu. Když si užili lomu dosytosti, rozhodli se ještě navštívit místní větrný mlýn, o kterém se dozvěděli mnoho zajímavého z úst pana průvodce. Potom už byl čas oběda a prolézání jeskyní v okolí Rudického propadání. Nakonec vedoucí přidali návdavkem pár her a všichni unavení a spokojení odjeli autobusem domů. Tradiční konec listopadovou akcí je Mistr uzlování. Jeho již pátý ročník proběhl 30.11. v Horní klubovně při účasti dvanácti závodníků (z nichž se ovšem ostrého závodu mohlo účastnit mnohem méně). Šest nováčkovských uzlů normálně a poslepu zvládnul v nejkratším čase Ríša, další medailová místa obsadili Katka Říhová a Warden. Všichni si ostatní ale umínili, že na příště budou více trénovat:)
 
Prosinec
Poslední měsíc v roce (jako ostatně každý rok) patřil Mikulášské nadílce a Vánoční besídce. Vánoční besídka byla zpestřena záhadnou obálkou pod vánočním stromkem, ve které se po rozbalení nenalezlo téměř nic - jen pár šifer. Ale jejich rozluštění vedlo družiny k jeslím v lese, kde se nacházelo mnoho dárků, zejména táborového vybavení (kotlík, kyblíky, lopaty, rýče), ovšem pro každého se našla i nějaká ta karamelová sladkost. Kuriozní na celé záležitosti bylo, že někteří jedinci si celou situaci vysvětlili jako závod, což vedlo k mírným zmatkům:) Dva dny po Vánocích nastal vhodný čas pro vzpomínku na příjemné, horké, slunečné letní dny. K tomu posloužilo promítání filmu z tábora. 29.12. se po loňském úspěchu konala velká hra Severská pošta. Odehrála se v menším počtu účastníků, možným důvodem mohla být opravdu třeskutá zima (-15°C).
 
Únor
22.2. proběhla výprava smečky vlčat, Tygrů, k Jezeru překvapení. Země byla ještě pokrytá sněhem; to umožňovalo pozorovat stopy a věnovat se během cesty různým sněhovým hrám. Nechyběla ani příprava jídla - polévky a opečených špekáčků.
 
a co zbytek roku?
Tygři vyrazili hledat "jeden z pramenů křtinského potoka" a během jara prozkoumali několik jeskyní. Ovšem nejen vlčata, ale i ostatní družiny se věnovaly svému vlastnímu programu. A tak například světlušky barvily před Velikoncemi vajíčka a podnikly dobrodružnou výpravu do Rakovce (tamtéž vyrazili jiný den i skauti). Společně všichni oslavili založení střediska na Výročním ohni a spálili čarodějnice. To už se ale pomalu blížil tábor...
 
Víťa Crhonek
7. tábor 1997 "Tajemství sedmi pečetí"
Tábor se konal v termínu od 28.6. do 13.7.1997 na Říčkách. Účastno na něm bylo dvacetsedm lidí (plus vedoucí), z toho devět skautů a vlčat, osm skautek a světlušek a deset RR. Mladší byli rozděleni do čtyř skupin (modří, zelení, červení a žlutí) po čtyřech až pěti členech. RR utvořili skupiny dvě - alfu a omegu. Mladší bojovali o body do táborového bodování (jednotlivci) a soutěžili spolu v EH "Tajemství sedmi pečetí" (skupiny), pro starší bylo určeno několik speciálních her, či jak to nazvat, ve kterých spolu měřily síly jejich dvě skupiny. Podívejme se, jak prožili první táborový den skauti: Do tábora jsme došli asi o půl jedenácté. Po vytáhnutí kufrů jsme chvíli odpočívali a pak jsme šli na dřevo s Jakubem a Přemkem. Po řezání a vožení dreva jsme lenošili a pak si - ostatní - dělali postele, já jsem ji měl od loňského roku v lese. Také jsme hráli hru - jeden z roverů měl ukrást vlajku a my mu v tom měli zabránit - nikdy se nám to nepovedlo. Ke konci dne už byly tee-pee, ale bez liningu. Tak jsme tam nanosili věci a šli spát.
 
Není umění skautovat za sluníčka
Tak znělo heslo jednoho táborového dne... Počasí našim táborům v těchto letech příliš nepřálo a ani tento rok rozhodně nebyl světlou výjimkou. Ovšem všechno zlé je k něčemu dobré (prý:-)). Za to dobré by v tomto případě mohl někdo považovat to, že vzniklo několik skvostných veršovaných písňobásní, které déšť oslovovaly, oslavovaly či mu nadobro zlořečily a odháněly jej do úctihodných vzdáleností od našeho skautského ležení. Uvedu krátké výňatky ze dvou děl:
 
Kdo neprší s námi prší proti nám
tohle heslo já velmi dobře znám
Chcete-li slyšet více informací
posaďte se do svých kariho matrací
 
Nad táborem se přehnal
mrak a zůstal tady stát
pokazil nám náladu a proto
budem spát
 
Další program
Jak už bývá na našich táborech zvykem, věnovali jsme se nejen práci a sebezdokonalování, ale také mnoha hrám. Některé z nich měly v táborovém programu již své tradiční místo, jiné jsme zkusili poprvé. Hrál se Mokasinový telegraf, Aku-Aku, Stezka bezmeků, Středověk, Mayské pyramidy, Sbírání značek, Průkopníci, velká bojová hra Wildenberg, Ufobal(?),... Jeden den byl vyhrazen i pro táborovou olympiádu, soutěžilo se v šesti disciplínách (sprint, skok vysoký, skok daleký, hod lehkým kamenem, vrh těžkým kamenem, (hodně) krátký maraton), to vše ve dvou věkových kategoriích. Ještě než se rozloučíme druhým citátem z kroniky (čímž veškeré možné citáty z kroniky zároveň i vyčerpám:)), chci se na skok vrátit k oněm "speciálním hrám" pro RR. Bylo jich přichystáno mnoho, ne všechny se však dočkaly své realizace. Tak alespoň jedna ukázka: Věčný oheň - družina má 60 minut na to aby si připravila dřevo a rozdělala co největší oheň, po uplynutí času musí oheň zakrýt. Závisí na nich, kdy oheň odkryjí, musí ho však rozfoukat. Vyhrává ten, kdo ho rozfouká po nejdelší době. A takto viděly první den tábora světlušky (pozor, data a místa úplně nesedí): V Rakoveckém údolí byli od pátka starší junáci, kteří odvezli naše věci a stavěli týpka, kuchyň a hangár. My mladší jsme vyrazili vstříc dobrodružství v sobotu 27.6.1997. Šli jsme pěšky a na tábor jsme zdatně a brzy dorazili, tím jsme zaskočili rovery kteří nás hned zaměstnali. Uhrabali jsme seno a odvezli ho do velké kupky bokem od tábora. Jen co jsme odvezli poslední kupu sena, začali jsme si stloukat postele do týpek. Na večeři byl guláš.
Jednalo se samosebou o údolí Říčky a sobota byla 28.6.1997, ale jinak je vše pravda.
 
Víťa Crhonek
RSS kanál | W3C xhtml 1.0 valid | Michal Uhler - Doktor |